Karel drogy nebere. On si šetří hlas.

Karel je geolog. Bánský inženýr. A zpívá ve sboru. Taky vypada jako Luciano Pavarotti. Ale poznala jsem ho na Manželákách. To je taková "katolická sekta", kde v rámci jednoho letního týdne a o víkendu (na podzim a na jaře) řešíte vztahy. Partnerské, manželské, rodinné...

Křesťanská společenství mě baví - zahrnují širokou škálu lidí s různými sociálními úrovněmi, vzděláním, pracující v různých odvětvích a profesích.

To samé asi charakterizuje i tělesa typu pěvecký sbor.

A Karel jako průsečík obou těchto skupin mne oslovil, abych navrhla a dodala šaty pro více než 50 dam zpívajících ve sboru.

𝟓𝟎!

(Jednou jsem už malinký sbor oblíkala - každá dáma si vybrala jiný typ šatů a jiný potisk - jediné omezení bylo: černé šaty- bílý potisk, ke kterému jsme natiskly malé logo).

Karel řekl: „Žádný takový! Všechny holky budou mít stejné šaty."

Stejné!

Ty dámy jsou velké, malé, vysoké, nízké, hubené i prostorově výrazné, nenápadné i takové co upoutají pozornost na první pohled, plavovlásky i černovlasé, víly i čarodějky... Bylo jich hodně. Každá má jinde pas, jiná prsa, jinak boky. Každá nosí jiné boty.

Čtyři.

Čtyři přišly na první zkoušku. Pak Karel pozval moje švadlenky na zkoušku sboru. Připravil jim zajímavý catering, holky naměřily co potřebovaly, a za 14 dnů tam jely zas, jelikož když se dámy obuly, šaty nepůsobily dojmem stejné délky. Další měření, další catering.

Těšíme se! Proč taky ne?

Dopadlo to dobře. Všechny dámy spokojené. Sbor v pátek oslavil 35.narozeniny v novém hávu. Proč bychom se netěšili?